Praha jako na dlani

Miluji výhledy do krajiny, pohled z výšky vše tak krásně zjednodušuje a nastoluje bezstarostný pocit.

A tak se nyní rozhlížím po Praze.

Nedá mi to a musím shrnout tento intenzivní měsíc nebo spíše čtvrt rok strávený v Praze. Navzdory všem nařízením a zprávám, která na nás chrlí samé negativno, bylo toto období pro mě příjemné.

Když jsem se oprostila od myšlenky, že nikam nemůžu a že vlastně jsem uzavřená v tom nejkrásnějším městě v srdci Evropy, dovolila jsem si společně s mými nejmilejšími chodit na vycházky do méně frekventovaných míst a vyhledávat místa, která mě přenesou do přírody.

Jelikož jsem pražská naplavenina a nikdy jsem v Praze nebyla takto dlouho, je to pro mě zde stále nové a neokoukané. V této době je úžasné chodit po centru, které mimochodem bývá téměř liduprázdné, jen stačí jít ve správný čas, což u nás bývá okolo poledne nebo k večeru.

V podstatě téměř každý den jsme vzali auto a jeli z domova. Už ten pocit, že na chvilku zavřeme vrátka a někam jedeme je úžasný. Naše cesty vedly vesměs vždy k Vltavě – ať už v centru nebo v okrajích Prahy.

V centru máme oblíbený Střelecký ostrov. Ten jsme objevili před více jak rokem, kdy nás sem zavál křest Zpěvníku Tomáše Kluse a jeho koncert. Od té doby Střelecký ostrov milujeme.

Je zde volný prostor, každý si zde může najít svůj plácek na posezení a užívat si krásného výhledu – na Národní divadlo, Karlův most, Pražský hrad a to vše přímo od vody. Pro děti je zde ideální prostor na prolítání se a prolezení provazového hřiště. Volně zde pochodují kačeny, holuby a z řeky si pro svačinu na břeh chodí nutrie.

Na Střelecký ostrov se dostanete po schodišti z mostu Legií a k parkování auta používáme placené parkovné na Janáčkově nábřeží, vždy se tam místo najde.

Odtud se dá po mostě Legií krásně přejít k Národnímu divadlu a přes Národní třídu se dostat do všech starobylých uliček, kde povětšinou nikdo není. Je to smutné, ale nikdy jsem si tak neužila atmosféru této čtvrti Prahy, jako nyní. V klidu mohu zvednou hlavu a prohlídnout si všechny krásné domy.

Vždy přemýšlím, co vše se tam za ta léta odehrálo a co vše obyvatelé museli přečkat. A to mi dává sílu vydržet toto prapodivné období a užívat si každé chvilky každý den.

Z nábřeží u Národního divadla se malým mostkem dostanete na Slovanský ostrov, kde si od jara můžete zapůjčit šlapadlo a užít si Prahu z hladiny Vltavy. To byl v létě často náš cíl výletu, hodinka strávená na řece, je ten největší relax pro hlavu a posílání těla😊.

V druhé části Slovanského ostrova, za palácem Žofín, je nádherné dětské hřiště, kde se děti vyřádí a my rodiče můžeme klidně posedět a užít si nádherný výhled na Vltavu s pozadím Petřína a Pražského hradu.

Když už jsme u Vltavy v centru, tak rádi chodíme přes Kampu, kde je také krásné dětské hřiště hned u řeky a nám slouží jako odměna po projití okruhu starým městem ke Karlovu mostu a zpět.

Dále jsme v této části objevili krásnou vycházku na oblíbený Petřín z Kinského zahrady, kam se vchází z náměstí Kinských, kde se dá také dobře zaparkovat. Hned za  vchodem do Kinského zahrady v pravé části je další naše dětské hřiště, je krásně udržované a plné prolejzaček. Za hřištěm vede serpentinová cesta nahoru na Petřín.

Už během cesty je nádherný výhled na krásné domy v centru Prahy. A je to kus přírody v centru. Teď na jaře jsou svahy posety Medvědím česnekem. Vždy jsem ho hledala v lesích, ale nikdy jsem neměla štěstí a pak si vyjdu na Petřín a je tu. Nikdy jsem ho neviděla tolik pohromadě a zrovna v centru Prahy bych ho nehledala😊.

Když bylo o víkendu krásně slunečno, bylo v centru u řeky plno lidí, tak jsme raději volili jiné místo a objevovali jsme další. Myslela jsem, že Hradčany mě už nepřekvapí, tam už jsem byla tolikrát. Ale mají své kouzlo a vidět Hradčanské náměstí bez lidí a užít si ten nádherný výhled na Prahu je k nezapomenutí.

Když jdeme na Hradčany, tak parkujeme na Pohořelci a odtud buď chodíme přímo k Hradu anebo se brouzdáme postranními uličkami v Novém světě.

Další naše nově objevené místo je Vyšehrad. Byla jsem tam zatím jenom jednou, ale velmi mě překvapil. Je tam krásná zahrada, úžasný výhled a nepopsatelná atmosféra. Procházeli jsme se po hradbách a dívali se na krásnou Prahu. Mimochodem výborné dětské hřiště ve stylu starých českých bájí je po levé straně za vstupní bránou.

Naše staronové procházkové a vyhlídkové místo je Vítkov. Chodíme sem s oblibou na hřiště a na procházku s překrásným výhledem na celou Prahu.

A když už „města“ bylo dost jeli jsme opět k Vltavě, ale víc do přírody, na Troju a tam se procházeli podél řeky. Přes most se podívali na Císařský ostrov.

Dále jsme hledali různé přírodní vyhlídky v našem okolí. Často chodíváme na Prosecké skály. Odkud je výhled na Žižkov a Libeň.

A když už jsme potřebovali větší kus přírody, vydali jsme se na Prahu 6 do Šáreckého údolí, odkud jsme pokukovali do vedlejších okresů.

A pak jsme si našli krásnou vyhlídku Bába, která je na Praze 6 a je z ní nádherný výhled na východní část Prahy. Z výšky jsme zjistili, že přívoz funguje, takže to bude náš cíl další cesty. Vycházka z Troji a převozem na Babu….

Ještě toho máme v Praze hodně k vidění, moc ráda to zde poznávám, ale už se moc těším, až vyjedeme za hranice okresu Praha a vyjdeme svobodně do přírody. Těším se na lesy, hory, louky.

Přeji nám krásné dny

Iva 🙂