Iva Zahran Kyselová

BLOG

Moje motto: "ŽIVOT JE CESTA."

„Mou vášní je příroda, miluju pohled na hory, louky, lesy, moře a pláže. Ráda inspiruji ostatní pro prožití krásného času na cestách za poznáním nejen rozmanité přírody, ale i rozdílných kultur a v neposlední řadě nás samotných.“

26.3. 2021

Cestování a život v Rakousku

Druhý článek o životě s opatřeními, tentokrát v Rakousku. Kromě Švýcarska se ráda podělím o informace ze života s opatřeními z další alpské země, tedy z Rakouska. Rakousko miluji, je to nádherná země, vždy tam ráda jezdívám do hor i podhůří. Oblíbené mám údolí Gasteinertal a lázeňské město Bad Gastein.  Mám ráda rakouské vesničky i velká města, jako Salzburg, Innsbruck a samozřejmě Vídeň.  Rakousko je díky Alpám...

25.3. 2021

Cestování a život ve Švýcarsku

Už Vám ta doba přijde také nekonečná? Mě ano, je to už dlouhé a už bych tak ráda někam jela. Ráda cestuji, jezdím na výlet nebo na dovolenou za hranice. Teď to ale není možné, i když možná je a ani o tom nevím. Zajímá mě, jak se kdo a kde má, jak tu situaci zvládají v jiných zemích. Chci vědět více o možnostech cestování...

5.3. 2021

Jak se nezbláznit v době covidové….

Pojďme si z toho zla kolem nás najít to hezké uvnitř sebe. Takže dnes mi dcera řekla, že už to je rok, co jsme doma… no dobře nemůže moc chodit do školy, má výuku online, ale zato má více času na své zájmy… Je to špatně? Ne, není, může se rozvíjet dle svého. Ano, jsme rok „doma“, ale...

Lofoty
7.2. 2021

Skandinávie je moje srdcovka

Proč jsem začala jezdit do Skandinávie? Skandinávie mě vždy přitahovala čistou, divokou přírodou. Představovala jsem si ty nekonečné lesy, jezera, řeky, krásné hory. Po předchozích cestách do přírody směrem na východ od naší země, tedy na východní Slovensko a Zakarpatskou Ukrajinu, jsem vždy bojovala se zdravotními problémy, díky špatné vodě jsem se nevyhnula střevním problémům. A když jsem ležela v Koločavě...

1.2. 2021

Proč jsem se rozhodla psát blog?

Proč? Protože mám v hlavě hodně vzpomínek na své cesty, ze kterých jsem si dělala poznámky, ale nikdy přímo deník. I když jsem po něm moc toužila, neměla jsem dostatek trpělivosti vše popsat. Přišlo mi, že by mi během psaní  utíkalo zrovna něco jiného. Bylo pro mě těžké zůstat chvilku sama se sebou a sepisovat to, co jsem prožila a zažila....