Paříž

aneb tři dny plné zážitků. Na konci června 2022 jsem se s dcerou vydala do Paříže. Je to skvělý pocit a veliká úleva dojít k uvědomění, že to jde, že po několika letech nemožností, si mohu koupit letenky, domluvit si s manželem pohlídání mladší dcery a psa a vyrazit za dobrodružstvím.

Nejprve přicházely nápady jako Londýn, Barcelona, jenže nebyly letenky na správný termín a tak najednou přišla řeč na Paříž, super a letenky nám padly přesně na náš možný termín.

A možná to měla být právě Paříž, protože před tiskem mých Cestohrátek jsem měla překlep právě na kartičce s Paříží , takže ne Paříš…dnes už nepařím, ale letěla jsem poznat více tuto evropskou metropoli. Nikdy nevymyslím, co mě v životě ještě čeká, co má Bůh se mnou za úmysly, tak se už raději nechávám vést.

Odlet nám vyšel na středu okolo poledne z Prahy do Paříž Beauvais s Rynair. Ubytování jsem našla přes Airbnb ve čtvrti Montmartre poblíž legendárního kabaretu Moulin Rouge a ulici za bazilikou Sacré-Coeur, kterou jsme ihned po najití našeho ubytování, šly navštívit. Je to nádhera, cesta k bazilice vede kopcem přes malou zahradu s dlouhými schody, posedávají zde turisté i místní a užívají si pohled na Paříž a toto magické místo, které je obohacené místními umělci.

V okolí jsou uzoučké uličky vedoucí do kopce a z kopce a je zde plno kaváren, restaurací a obchůdků. Tam se dá strávit celý den, my tam chodily vždy k večeru na podvečerní odpočinek a rozjímání.

Z našeho ubytování na Montmartre jsme měly blízko do samotného centra, spojení bylo buď metrem, které je tedy gigantické a téměř vždy přeplněné. Lepší volbou tedy pro cestu do centra byl autobus a když už jinak nešlo, taxi byla naše záchrana.

První den pršelo, ale přece neprosedíme celý den v kavárně, i když první, ve které jsme posnídaly byla hned naproti legendárnímu kabaretu Moulin Rouge a dalo by se tam sedět dlouho, ale touha vidět Louver byla ještě větší. Takže i za deště jsme vyrazily autobusem ve směru centrum. Trochu jsme se potrápily, než jsme se rozkoukaly a zorientovaly ve všech těch názvech, odkud a kam to jede, ale díky google mapám v mobilu se dalo najít vše.

K Louvre jsme dojely po 15 min jízdy přes střed Paříže a i přes déšť zde byla fronta ke vstupu do Louvre až do půlky nádvoří. Vstupenku na místě nekoupíte, je potřeba ji mít koupenou dopředu přes “internet” a většinou jsou dost vyprodané.

My jsme se vrhly i napříč dešti na procházku okolí Louvre, zašly jsme na legendární vyhlídkové kolo, které jsme tedy měly zamilované ze Šmoulů 🙂 a díky deštivému počasí tady nebyla fronta. Je odtud nádherný výhled na celou Paříš, kolo postupně zastavuje, takže je vždy dost času se rozhlédnout a i za deště byl výhled nádherný.

Přešly jsme Tuilerijské zahrady a opět velikou výhodou deště bylo to, že jsme v zahradách byly téměř samy:) široko daleko jen kaluže, ale kdy to jindy zažít než právě teď 🙂 Na samém konci Tuilerijských zahrad je legendární náměstí La Concorde, které tedy bylo z části zastavené tribunami pro nějakou velkou přehlídku. Odtud jsme se brouzdaly parky a ulicemi, užívaly si atmosféru Paříže a  šly směr Vítězný oblouk. Jenže deště jsme měly už dost a chtěly jsme se na chvilku zahřát a na prázdné ulici stálo osamocené taxi, moc rády jsme se nechaly dovést k Eiffelově věži, chtěly jsme ji vidět alespoň z blízka, ten obří kolos, který je vidět z celé Paříže. Opět i zde je potřeba mít vstupenky dopředu koupené. Ale v tomto počasí se nám nahoru opravdu nechtělo a odložily jsme to na slunný den.

Deště bylo opravdu dost a pro usušení a zahřátí se jsme našly poblíž Eiffelovky útulnou čínskou restauraci, kde si vždy najdeme nějaké to bezmasé a nejlépe s tofu jídlo. Zadařilo se, ohřály jsme se, odpočinuly a bylo po dešti.

Naše procházka Paříží mohla pokračovat, úzkými uličkami mimo hlavní bulváry jsme se prokličkovaly k Vítěznému oblouku a to už začalo být sluníčko, tak jsme směřovaly naše kroky přes smršť obchodu na Av. des Champs-Élysées zpět k náměstí La Concorde, kde u vstupu do Tuilerijských zahrad je po levé straně galerie Jeu de Paume, kterou jsme si prohlédly a využily její zázemí k odpočinku, usušení se a toaletě 🙂

Na další den jsme si přes web headout objednaly prohlídku Louvre s průvodcem. Volné lístky už nebyly, tak jsem hledala dál a s průvodcem v angličtině na nás přímo čekaly, jupíí další den náš čekalo poznávání samotného Louvre 🙂

Už jen samotný vstup do Louvru mě nadchnul, vůbec jsem netušila, co vše se skrývá v podzemí, jak je to rozsáhlé město pod městem a prohlídka, která trvala dvě hodiny byla jen z malé části celého rozlehlého paláce a jeho podzemí. Tam by se dal strávit klidně týden, aby se vše prošlo a prohlédlo. Těším se zase někdy příště.

Třetí den jsme strávily výletem do Disneylandu, neplánovaný celodenní výlet, ale zážitek nad zážitky. Opět jsme ho objednaly až na místě přes internet a dostavily se na sedmou hodinu ranní k Eiffelovce, odkud byl odjezd do jiného světa her a fantazie. Do samotného Disneylandu cesta trvá necelou hodinu z centra Paříže.

Během těch pár dní jsem nasála atmosféru tohoto kouzelného města, kterou jsem si odvezla v mém srdci domů. Cestování a poznávání pro mě nepoznaných míst je pro mě nyní radost a jsem moc ráda, že jsem se k tomu dostala a mohu vám ji tímto způsobem předat také.