Proč? Protože mám v hlavě hodně vzpomínek na své cesty, ze kterých jsem si dělala poznámky, ale nikdy přímo deník. I když jsem po něm moc toužila, neměla jsem dostatek trpělivosti vše popsat. Přišlo mi, že by mi během psaní utíkalo zrovna něco jiného. Bylo pro mě těžké zůstat chvilku sama se sebou a sepisovat to, co jsem prožila a zažila. Chtělo to nejspíš ve mě vše dozrát.
Nyní, ale cítím, že nastal ten správný čas, vše ze sebe vysypat, dostat do světa mé vzpomínky, zážitky a zkušenosti. Prošla jsem si dlouhou cestou sebepoznání a i díky tomu teď vím, že dokážu toto všechno poslat dál.
Můj Blog nebude jen o cestování do krásných míst, ale i o mých cestách životem. Které se na první pohled zdají růžové, ale mnohdy byli protkány trním. Za poslední rok jsem se dostala k tolika úžasným lidem, k jejich myšlenkám a zkušenostem. Sama jsem se díky této cestě obohatila o mnohé zkušenosti, asi i pochopila více sebe a porozuměla svým minulým trnitým cestám.
Tak tedy, jdu se s vámi o to vše podělit…