

Sama jsem egu dala před lety padáka, najednou jsem viděla, jak mě už odvádí ode mě samotné a tak jsem řekla dost. Jenže….
Ego je jako nenápadný stín, který kráčí vedle nás a čeká na okamžik, kdy ztratíme pevnou půdu pod nohama. Nejde o nic zlého. Ego není náš nepřítel. Jen nás neumí vést dál — jen přehrává to, co už bylo. Staré vzorce, strachy, obrany, negativní přesvědčení. A co je nejzáludnější? Ego si vždy vybírá moment, kdy jsme oslabení. Nikdy nepřijde, když jsme v jasnosti, v klidu, v přítomnosti.

Ego se ozývá, když jsme unavení, když tělo volá po odpočinku, ale hlava jede dál, když jsme zahlcené povinnostmi, očekáváními nebo tlakem…
Přichází myšlenky:
• „Nezvládám to.“
• „Jsem k ničemu.“
• „Ostatní mají vše vyřešené, jen já ne.“
A to není pravda. To je jen únava, která mluví hlasem strachu.

Ego se ozývá, když se cítíme slabě v práci nebo v podnikání, pak nám stačí malý zádrhel, zpomalení, pocit, že něco nejde podle plánu. A ego okamžitě skočí:
• „Proč to děláš?“
• „Stejně to nedáš.“
• „Kdo by si tě vybral?“
Ego miluje pochybnosti. Žije z nich. A čím víc jsme v napětí nebo v nejistotě, tím hlasitější je.

Ego se ozývá i ve vztazích a tohle je velmi jemná oblast. Stačí, že se v partnerství cítíme nevyslyšení, nevidění, nebo jen zranitelní. A ego začne tiše našeptávat:
• „Proč zase ty?“
• „Proč mě neocení?“
• „Nedávám mu/ji dost… nebo dávám moc?“
• „Něco je se mnou špatně.“ A přitom pravda je mnohem jednodušší: jen jsme citliví, otevření a unavení z toho nést všechno sami.

Ego vyčítá nedostatky, které ani nejsou naše, ale nevytváří nové příběhy, jen vyhledává slabé místo a hraje tam starou písničku: „Tady nejsi dost.“ Protože ví, že tam zabere nejrychleji. Ať je to práce, vztah, mateřství, podnikání, zdraví nebo finance… ego se vždy opře o oblast, kde je nejmenší stabilita, aby nás stáhlo do strachu.

A tady přichází pravda: Ego není tvůj hlas. Ego je hlas minulosti. Hlas starých zkušeností, bolesti, odmítnutí, obav. Tvůj skutečný hlas je jemnější, klidnější, pevnější. Poznáš ho podle toho, že tě vede, ne zpochybňuje.

Jak z toho ven? Ne silou. Ne bojem. Ale návratem k sobě.
• Jeden hluboký nádech.
• Výdech.
• A uvědomění: „Tohle už nepotřebuji. Tohle nejsem já.“
Ego mizí v přítomnosti. Nemá tam místo.

Co když je toho ale moc a nevyznám se v sobě? To je úplně v pořádku. Někdy je pro naši mysl těžké rozlišit, co je pravda a co je strach. A právě tam je neocenitelná metoda JIH®.
Metoda JIH® tě navrátí:
• do středu,
• do klidu,
• do vlastní pravdy,
• do vnitřní síly.
Pomáhá rozplést staré vzorce, uvolnit tlak a vrátit se zpět ke své božské podstatě — k tomu, kdo skutečně jsi. A když se vrátíš k sobě, tak ego ztrácí sílu. Nemá se o co opřít.

Jen tě možná zklamu, Ego nebude nikdy úplně pryč. Ale může být tiché. Není nebezpečné, když stojíš ve své pravdě. A tu pravdu máš v sobě stále. Jen je někdy potřeba lehké připomenutí — aby ses na té své cestě neztratila.

Pokud cítíš, že potřebuješ víc pevnosti, jasnosti nebo návrat k sobě, můžeš mi napsat a projdeme to spolu. Metoda JIH® ti může změnit život stejně, jako změnila mně i mojí práci s klienty

Napiš mi, pokud chceš udělat krok k sobě.
S láskou Iva